Zdravím!

Jdu poreferovat o zbytku pobytu. Dnes je náš poslední den zde. Zítra musíme do 11 opustit pokoj a odjet. Trcohu mě to mrzí, protože tu je hezky. Ale nevadí, třeba se sem jendou vrátím.

A co se tedy dělo. V neděli jsme měli poslední oxygenoterapii. Pořád nic zvláštního. Ale potom následovala koupel s uklidňující přísadou. A to bylo konečně něco. Pěkná vana alá vířivka.

 Zdravíčko!

Od včerejška jsme s přítelem v Mariánských Lázních na pět dnů. Moc jsem se sem netěšila, ale docela mě to tu překvapilo. Ale víte, co se říká. Když se někam strašně těšíte, tak to nakonec stojí za houby. No a já se strašně netěšila a jak se mi tu líbí.

Bydlíme v tom nejlepším apartmánu a je to tu jak v americkém filmu. Do budovy i do pokoje se vstupuje pomocí karty

 Tak jsem se po dvou rocích také dočkala svého prvního věnečku (minule na to nebyla příznivá situace). A jak to dopadlo? Kdybych tam nešla, moc by mi to ani nevadilo. 

Přípravy byly docela hektické, protože se mi zpozdila kadeřnice. Tzn. že jsem si jen tak tak stačila dolakovat druhou ruku, navlíknout se do šatů a mohla jsem jít. Nestihla jsem si ani udělat pořádné fotky, jaké

 Tak, co se zase jednou dělo. V tomhle článku chci popsat zážitky z pátku a soboty, protože každé na jeden článek by asi bylo málo. Tak to vezmem všechno dohromady.

Dymytry
V pátek jsem tedy byla na koncertu Dymytry a jedné naší místní kapely v malém klubu s naší úžasnou Mixx.  Musím říct, že to byl rozhodně skvělý zážitek. Jen škoda, že v první řadě, kde