Ahoj,

na tomhle blogu můžete najít zážitky ze studia na VŠE, sem tam nějaký tip či výlet, ale hlavně spoustu řečí o tom, co se mi zrovna děje. Tak přeji příjemné počtení!

alienor: Něčím podobným jsem si procházela loni touhle dobou. Taky jsem přemýšlela, jestli neseknout se školou. Nakonec jsem si sedla s papírem a tužkou a sepsala si pro a proti. Jelikož seznam pro byl o trošku delší než proti, zůstala jsem na škole. Asi by Ti mohlo pomoci si to taky zkusit všechno sepsat

Z loňské zkušenosti, kdy jsem díky stresu ze školy a dalším problémům skončila málem na antidepresivech, mám jeden hlavní poznatek: trápit se něčím, co tě nebaví, za to nestojí. Pokud tě tvůj obor nebaví, klidně zkus jiný, na tom není přece nic špatného. U mě byl problémem pouze jeden předmět, který jsem fakt nenáviděla, ale ostatní mě bavily, takže jsem se nakonec rozhodla zůstat.

Jinak tyhle školní krize nejsou nic neobvyklého, s tím má zkušenost spousta lidí. Většinou přijdou právě takhle na podzim/v zimě, asi je to i tím, že nás častěji přepadají takové ty podzimní depky.

---
alienor.pise.cz

tlapka: Schovávám si argumenty o prosinci, ale přece jen - netvrdila bych, že je to nesplnitelné. Snilas o tom, vystupovat s pole dance? To přece pořád můžeš. Akorát to nebude letos v prosinci, ale třeba příští rok na jaře. Nevěřím, že je to teď anebo nikdy! Nes si to jako motivaci do příštího roku. Mělas smůlu na to zranění, které tě zbrzdilo. Na druhou stranu si vzpomeň, jak ses bála, že to bude konec s celým poledancingem. A teď už se vracíš, můžeš trénovat, to je přece fajn, ne?
Jestli ti vedoucování nesedí musíš zvážit sama. Nemám představu, co to obnáší. Ale dokážu si představit, že bych i kdyby to nedopadlo, byla ráda za tu zkušenost, a hrdá, že jsem se na tu pozici vůbec dostala!
A s tou školou to krásně vystihuje Alienor. A podle toho, jak intenzivně uvažuješ o volbě magistra, bych řekla, že to s tím nedoděláním bakaláře taky nebude tak horké. Prostě úkol od úkolu se tím prokousat... jestli ho dodělat chceš, samozřejmě. Někdy je fakt lepší zkusit štěstí jinde, samozřejmě s rizikem, že to tam bude stát za stejný prd. Záleží, nakolik si ceníš času, peněz a dřiny, které už jsi do studia investovala. Nějaká ztráta bude vždy. I zisk.

---
tlapka.pise.cz

hroznetajne: Moc mě mrzí, že to na tebe takhle hloupě padá na všech frontách. Já si s výběrem oboru taky nejsem úplně jistá, ale zatím se to na mě nebortí, tak ještě pořád váhám, jestli vlastně jsem spokojená, nebo ne.
To se sportem je fakt na nic, hlavně když teda neberou ohled na toho, komu to nejde tak rychle jako ostatním. Naopak by ti měli nastolit intenzivnější přípravu!

A jestli jsi na škole opravdu nespokojená, prostě bych přešla. Já vím, že to není tak snadné, ale takhle je to akorát ztráta času, jak píšeš. A ve výběru oboru se mýlila už spoust lidí, tak co...
MOC SIL, PŘEJI!!!

---
hroznetajne.pise.cz

boudicca: Huh, že ono se to vždycky sejde, co? Velmi dobře vím, jaké to je, studovat obor, který vlastně studovat nechceš. Já chtěla odejít už po prváku, ale ESF neumožnuje přestupy, takže bych musela skončit jedno studium a začít druhé. A protože tehdy nešlo nastoupit od poloviny roku, rok a půl až dva bych prodlužovala. Tak jsem se na přestup vykašlala, odjela na Erasmus a školu v řádném termínu dostudovala. Na magisterské už jsem šla jinam. Měla jsem ze změny dost strach, ale byla to dobrá volba - konečně studuji něco, co mě baví. Tak snad tě to trochu povzbudí. Změny oboru bych se nebála, ale záleží, jaké máte podmínky pro přestup. Ukončit studium a pak doplácet za prodlužování, pokud by šlo jen o drobnou změnu v rámci jedné fakulty, je dost na hraně.

Co se vedoucování týče, řekla bych, že ačkoliv se toho dá hodně doučit (soft skills a tak), buďto to máš v krvi a baví tě to, nebo ne, a pak to bude prostě pořád dřít. Jestli tě to nenaplňuje, raději tu pozici předej, ono se to asi moc nezlepší. Tak jako tak máš super zkušenost to budoucna.

Pole dance nevzdávej. Klapne to jindy. Není všem vystoupením konec.

---
by-boudicca.blogspot.cz

damn-girl: Chce to si asi nad to sednout a pořádně popřemýšlet, co mi to může dát a vzít a co mi může dát a vzít studium nové a poté zůstat na stejné cestě a nebo přejít na jinou.

S tím poledance to nevzdávej. Je přece úspěch, že jsi se po tom zranění vrátila aspoň takhle. Dej tomu čas a půjde to zase o něco líp

---
damn-girl.pise.cz