Konec dětského flákání

Tak a je to tady. Po dlouhých a dlouhých hodinách ve škole koněčně končí třetí ročník. A s ním končí i mé dětské období. O prázdniny mi bude 18 a začnu se připravovat na maturitu. Utečou dva měsíce a bude to tu. Poslední ročník střední školy. Nejdůležitější období střední školy.

A jak to v tom třeťáku šlo? Myslím, že během tohoto roku jsem se změnila asi nejvíc. V prvním pololetí se mi zázrakem povedlo mít vyznamenání. Snažila jsem se o něj i druhé pololetí, ale nakonec jsem skončila s trojkou z matiky. Ale i tak. Všechno jsem zvládla, ačkoliv učební osnovy mě, kromě ekonomiky, moc nebavily.  Přece jen už jsme se začali dostávat víc do hloubky a já se stavařině ,jako takové, věnovat nechci. Hlavně nechci být statik, proto mě nebaví výpočty.

Prvním rokem jsem začala chodit na jazykové kurzy. Musím říct, že to bylo docela náročné, ale stálo to za to. Sama bych se k jazykům totiž nedokopala, což by byla škoda. Myslím, že jsem celkem pokročila v němčině a osvěžila jsem si angličtinu. Na začátku roku mě opravovala ve výslovnosti skoro každého slova a FCE testy, hlavně open cloze, pro mě byly jako trest za všechny hříchy. Na konci roku už mě opravovala třeba jen při jednom dvou slovech za celý odstavec a při FCE, ačkoliv jsem něměla všechno dobře, jsem už doplňovala skoro celé. Připomněla jsem si i nějaké ty časy a naučila se nové, ačkoliv je to pro mě pořád peklo.(English what are you doing, English staph -.-)  A musím se pochlubit, že jsem na obou kurzech měla 100% účast (jak jinak).

Když vezmu oblast "pracovní", začala jsem dělat nástěnku pro naše Informační centrum pro mládež a jsem za to ráda. Začala jsem chodit na jejich besedy s dobrovolníky z jiných zemí a nakonec jsem začala dělat i na rozhovorech pro časopis s tím, že hned druhý rozhovor jsem zařídila celý sama. Slečna, se kterou řeším aktivity ohledně ICM dostane příští rok vedení, nad svojí pobočkou a já tam začnu asi normálně pracovat a pokračovat v rozhovorech. Jen je problém, že by byla ráda, kdyby bylo míň lidí a víc směn, abychom se lépe naučili chodu, tudíž budu mít asi dvě odpoledne kurzy a tři odpoledne práci. Budete to asi dost náročné, ale přece chci něčeho dosáhnout, ne?

Jako poslední bych popsala dohromady kamarádství a všeobecně můj vztah k lidem. K tomu musím říct, že vztah k lidem se neskutečně zhoršil. Asi jsem začala být až moc pedantská, ale v poslední době mi už bylo fakt špatně z toho, jak se lidi vůbec do ničeho nezapojují, o nic se nesnaží a vlastně by byli nejradši, kdyby někdo všechno udělal za ně. Když vezmu naší třídu tak na to, že jsou všichni starší než já, tak se nikdo neumí o nic postarat. Stačilo mi, když se měli zařizovat výlety, jak nikdo neprojevil ani 1% zájmu (to samé maturák). Začala jsem na to být dost alergická. A taky jsem poznala, s čím jsem se to vůbec bavila. A nechápu se. Už od prváku jsem se bavila s těma největšíma.. no asi buřičema, který mě leda tak brzdili, protože sem se jim snažila pomoct. Příklad, teď ve třeťáku jsem z matiky nikdy neměla plusíka(no vlastně žádný rok). Sedla jsem si dopředu a bum, měla jsem čtyři? No ono když počítáte a váš soused vás začne odstrkovat ať mu ukážete co počítáte, že to chce vidět, tak jako.. Nebo si píšu zápisky z posů a slyším furt jen "co sis napsala? musím si to napsat taky. uhni tou rukou. ty už zase něco píšeš??" Tudíž jsem se začala bavit s jedinou další holkou ve třídě  Aspoň se s ní dá normálně bavit, narozdíl od ostatních. Sice chce taky radit, ale aspoň mě neotravuje. Jen doufám, že udělá reparát z matiky. Ne, že bych nebyla zvyklá, ale nechci celý čtvrťák strávit sama. 

Takže závěrem chci říct, že se těším, až si sednu ve čtvrťáku do první lavice, budu se šprtat a dostanu z matiky DVOJKU. A pak jí narvu matikáři do.. Však víte. A všem vám přeju hezký začátek prázdnin a snad jste s vysvědčením dopadli dobře.

A jako úplně poslední. Jak jsem dopadla: