Na jeden den paničkou

Slyšte, slyšte! Já, Sigrun, mám na jeden den psa.

Ségra si vzala na dočasku štěňátko ze Slovenska. Křížence pitbula a ještě něčeho. Tipujeme to na belgického vlčáka. Přece jen to zbarvení. Jinak je to fenečka ^^ Samozřejmě jsem si ji hned oblíbila. Takže když ségra navrhla, že je dneska v práci a můžu se o ní starat, brala jsem. Mimčo jsme si vyzvedli ale už včera večer po tanečních, abychom tam nemuseli jezdit brzy ráno.

Řeknu vám, štěňata jsou zlo. Malá kousavá potvora. Ale aspoň vím, co mě do budoucna čeká. Na druhou stranu musím říct, že jsem si to s ní užila. Celou noc na mě pochrupávala. Nejvíc se jí líbilo na rameni. Akorát mi pořád čůrá na koberec -.-

Budu jí mít až do večera a pak jí zas odevdzám. Teď mi spinká na klíně. Nejdřív byla na gauči, ale žrala přítelovi skripta z matiky. A pak že výmluva "pes mi sežral úkol" není pravdivá. 

Teď s ní půjdem na chvilku ven. Ona je tam úplně fascinovaná ze všeho. Když jsme s ní byli v noci, honila se očividně pořád za vlastním stínem :D Tak co bude asi dělat ve dne. (Co teprve až pak někdy uvidí první sníh)

Přiznávám, že mít štěně v paneláku na pořád, asi se zblázním. Přece jen já, takový spáč. Ale já už to mám naplánované. Pořídím se štěňata v létě a budu s nima spát venku na zahradě (až budu mít snad jednou baráček)

Prostě ale.. Opravdu. Ten, kdo řekl, že se za peníze nedá koupit štěstí asi nikdy neměl štěně. Taková roztomilost, když to k vám doťapká a leze vám to po hlavě.

Malá M. ze Slovenska