A je to tady. Skoro oficálně se můžu zvát čtvrťákem. Aneb dnes jsem přežila pasování.

Dlouhou dobu jsem nadávala na poslední zvonění a na pasování, že to dělat nechci apod. Měla jsem z toho děsné nervy. Ovšem jako vždycky ze všeho. Nakonec se můj den rozfázoval.

1. Fáze -přežít poslední zvonění 

Ve čtvrtek se před naší školou konal Majáles. Takový když vám uprostřed hodiny pustí zkoušku hudby a vy neslyšíte, co říkají učitelé. Nakonec nám zrušili z technických důvodů 6. a 7. hodinu .

S Mixx jsme ve 4 šly na pilates. To mi dalo zabrat, fuj. Ale docela mě naštvalo, že ostatní

Zdravíčko.

Včera jsme navštívili s přítelem Křivoklát. Ráno kolem deváté jsme vyrazili na cestu. Nevím proč, ale nebylo mi moc dobře. Takže když jsem potom vylezla z auta myslela jsem, že sebou švihnu. Ale pak se tot rochu zlepšilo. Jen jsem neměla chuť na jídlo. Než bylo otevřeno, šli jsme se s přítelem na 5 minut kouknout na vyhlídku. 

Někteří z vás možná zaregistrovali soutěž, která nedávno skončila, se jménem Největší knižní hrdina. Pro mě to bylo konečně něco naprosto dokonalého a jiného. Byla možnost vyhrát až 45 knih, což se mi  bohužel nepovedlo. Ale s vámi, knihomoly, kteří jste to nezaznamenali se chci podělit.

O co tedy šlo? Jak už název napovídá, hlasovalo se o největšího knižního hrdinu. Zástupců bylo